Starověk

První zmínky o opatření pro případ neúrody či obléhání a následného vyhladovění obyvatelstva, které můžeme označit jako předchůdce pojištění, nalézáme už u prehistorických a starověkých civilizací. Jedním z prvních příkladů může být biblický příběh o Josefovi, který vykládal svůj sen o sedmi letech hojnosti a sedmi letech hladovění egyptskému faraónovi. V letech hojnosti, kdy byly ceny potravin nízké, bylo možno vybrat nízkou daň od každého, kdo si to mohl dovolit. Za tyto peníze byly nakoupeny dobře uskladnitelné plodiny, zejména obiloviny, aby v době neúrody mohly být dány do prodeje. Tak se v povědomí lidí usadila myšlenka jakéhosi společného potravinového fondu.

Středověk

Mezi další příklady společného fondu patří eliminace rizik spojených se stále více se rozvíjející lodní dopravou na konci 15. století, kdy Evropané zahájili své výpravy do Asie a Ameriky. Stávalo se stále častěji, že některé z lodí potopila bouře nebo posádka pomřela na nemoc nebo hlady. Některé z lodí byly přetíženy a potopily se. Jiné byly napadeny dřevokazným hmyzem. Lidé, kteří investovali do takové dopravy, byli nuceni nějakým způsobem eliminovat vznikající rizika velkých ztrát. Někteří to řešili tak, že vytvořili společný podnik, do  kterého vložili svůj kapitál. Případná ztráta některého z plavidel pak pro takový podnik již neznamenala tak významnou finanční ztrátu, neboť se riziko stejnoměrně rozdělilo mezi všechny společníky. Dalším způsobem byl jakýsi druh pojištěni. Jednalo se o poskytnutí určité finanční hotovosti majitelem lodi nebo nákladu jiným lidem, kteří se zavázali, že ho odškodní v případě, že se zmíněná loď nedokončí stanovenou plavbu a dojde ke ztrátě lodi a nákladu. Ti lidé, kteří na sebe přejímali riziko odškodnění a přijímali hotovost, vytvořili společně fond peněžních prostředků, ze kterého potom docházelo k odškodňování.

Počátky v českých zemích

Jedním z prvním pokusů eliminovat požární a živelná rizika v českých zemích bylo v roce 1748 usnovení "Fondu na úhradu škod vzniklých požáry, povodněmi a nepřízní počasí", který založila císařovna Marie Terezie. Tento fond však hradil z celkové škody pouze zanedbatelný podíl (7-8%). Dalším z pokusů o eliminaci rizik byl na svou dobu velice pokrokový a originální návrh Jana Kryštofa Bořka z roku 1699, ve kterém autor navrhuje v každém městě vytvořit protipožární fond, do kterého by povinně přispívali všichni "skutečně usazení občané při koupi domu ale i neusazení pokud používají místní ochrany a provozují svou živnost".

První pojišťovny v Čechách

Císařsko-královské panství v Brandýse nad Labem jako jediné v té době, zřídilo pro poddané roku 1776 Pojišťovnu proti škodám z ohně, na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku. Tato pojišťovna však neměla dlouhého trvání a brzy zanikla. Po svém založení v roce 1822 zahájily svou činnost dvě zahraniční pojišťovny a to: C.k. priv. Azienda Assecuratrice v Terstu a C.k. priv. První rakouská pojišťovací společnost ve Vídni. V roce 1827 byla založena instituce "Císařsko-královský, privilegovaný, český, společný náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav", později První česká vzájemná pojišťovna v Praze. O dva roky později vzniká v Brně "Císařsko -královský privilegovaný pospolný ústav pohořelný pro Moravu a Slezsko" později přejmenovaný na Moravsko-slezskou vzájemnou pojišťovnu v Brně. K obrovskému rozmachu pojišťovnictví dochází ve druhé polovině 19. století, kdy na našem území vzniká mnoho pojišťoven a pojišťovacích spolků. Mezi nejvýznamnější patří Asekurační spolek cukrovarníků (1862), Pražská městská pojišťovna (1865), Sloupský vzájemně pojišťovací ústav v Boru u České Lípy, "Concordia" liberecko-brněnský vzájemný pojišťovací ústav (1867), Pojišťovací spolek sv. Florian v Chebu (1868), Praha, vzájemná pojišťovna (1869), Rolnická vzájemná pojišťovna v Praze (1869), Slavia, vzájemně pojišťovací banka v Praze (1869), Plaňanská vzájemná pojišťovna v Plaňanech (1871), První česká zajišťovací banka v Praze (1872). V druhé zakladatelské vlně kolem roku 1900 vznikla např. Moravská zemská dobytčí pojišťovna v Brně, Zemská životní pojišťovna markrabství moravského v Brně, Hasičská vzájemná pojišťovna v Brně, První česká akciová společnost pro pojišťování na život v Praze, a.j. Třetí zakladatelská vlna proběhla po založení Československého státu po roce 1920. Tehdy vznikla např. Národní pojišťovna, a.s., Republikánská pojišťovna, Akciová dopravní a živelní pojišťovna v Praze, Pojišťovna průmyslu kvasného, "Čechoslovakia", lidová pojišťovna, a.j. Před znárodněním do roku 1945 působilo na našem území více než 700 různých pojišťoven a pojišťovacích spolků.